Plná verze libyjského deníku 2009

únor 2009

Šmejdi, co jsou pomocníci celníků v přístavu La Goulet chtěli peníze. Vykašlal jsem se na ně, jenže si všimli, že mám satelitní telefon. Ten je do Tunisu stále, stejně jako GPS zakázáno dovážet, i když tato nařízení už nikdo nehlídá. Já nedal úplatek a tak ten šmejd upozornil celníky na telefon, ti nařídíli zapečetění do tašky od foťáku a během vyřizování papírů ze mě ten hajzl peníze vytáhnul. Na libyjské hranici tunisani nechápali, proč mám tašku zapečetěnou a ještě jsem jim musel půjčit kleště na přecvaknutí pečeti.
Pruvodci nas cekaji na hranici, papiry vyrizuji bez problemu, jen nemaji libyjskou znacku na vlek, tak ji proste sundavame a jedeme bez ni. Mlady kluk, pruvodce od Hadiho, je prijemny, vezeme si ho do Gadamese.
Kdyz premyslim o Hadim, tak jako o Libyjci/Arabovi. Kdyz o Sulejmanovi (nas pruvodce z minule vypravy), tak jako o cloveku, ktery zije na Sahare. Hadi je Arab a Sulejman Berber, Arabove vytlacili Berbery. Dnes Tuaregove a Berberi v Alziru, Nigeru a zapadni Sahare chtějí zalozit vlastní stat.
Na Sulejmana jsem se fakt tesil.
V Derjz nemaji naftu. Za to se do auta vnucuje na svezeni mlady kluk, jak se pozdeji ukaze policajt. Discovery s vlekem dojizdi s rezervou 15km do Ghadamese.Ubytovani v Hadiho guesthouse s dobrou veceri vcetne vynikajici palive fazolove polevky. Musel jsem si pridat.
Vite co znamena mit smulu jako Beba? Pri veceri v Ghadamesi dorazil Sulimanuv syn a oznamil nam, ze otec je nemocny a pojede s nami on. Ano, ten Sulimanuv syn, co s nami jel vloni tri dny a skolil nas ze zakladu dobre vychovy dle koranu a sikanoval Sqwera, ze musí mit dlouhe kalhoty. Samozrejme jsem ještě z domova psal Hadimu, ze podminkou je aby s nami jel Sulejman. Podezrivam Hadiho, ze jako spravny arab vse vedel a ted nas proste postavil pred hotovou vec. Mlady vstoupil do mistnosti kdyz jsme vecereli, pozdravil a hned sel do kuchyne. Poznal jsem ho okamzite a az kdyz jsem zasel do kuchyne, tak se zeptal, zda ho poznavam. Jenze me ujela jeho prezdivka, jakou ho oznacoval otec a tak jsem ho oslovil Baby. No tak to asi nebylo moc stastne.
Druhy den nakupujeme zeleninu na trzisti a benzin do barelu. Prekladame vse do Husajnova auta.
Stavil se Suleiman uvitani velmi srdecne, nevypada zdrave, je pohubly. Predal jsem darky, mel z nich uprimnou radost.

Ghadames – Serdeles / Hamada El Hamra – Uwbari Sand Sea

Husajn vecer, rano i v poledne kouri sisu. Ma standartni velikost, zadne cestovni baleni a hezky voni.Je uplne v pohode. To jak nas minule prudil bylo asi proto, ze si se Sqwerem nepadli do oka.
Hamada El Hamra je opravdu cerna hamada. Spime v malem wadi predtim nez pretneme ropovod z Hasi El Mislane. Leta tu maly cerny ptacek s bilou hlavickou a konci kridel. Vsude jsou stopy od jesterek.
A porad Hamada. Zbynek se tesi, jak bude doma vypravet, jak to tu bylo hezke - rovina od obzoru k obzoru a vsude cerne sutry.
Jedeme pres melke udolicko se zkamenelymi stromy.
Dalsi udolicko je pokryto modrym prachem, z dalky vypada jako voda aleskne se ve slunci.
Obed u prvni opustene dvojice velkych dun. Spali jsme tu se Suleimanem. Dnes jsou duny uplne presypane, zbyly jen dva kopecky. Namesticko mezi dunami uplne zmizelo a objevily se skaly. Radek ma gumy jeste nafoukane z dalnice a tak se okamzite zahrabal.
Od první duny k prvnimu dunoveve poli je asi 70km. V této naprosto opustene krajine neomylne potkáváme asi tricet Nemcu na motorkach. Zenou se proti nam v prachu jako obrovsky přízrak. Maji Tatru, ale nedokazali se sni dostat pres duny. Pak jim prdly dve poloosy. Byla to sestikolka, do pisku je lepsi ctyrkolka. Dve motorky meli na strese, jeden z nich si zlomil ruku a klicni kost (zdravime Sqwera). Pruvodce a policajt jel v Tatre. Husajn nam pak vysvětloval, ze jejich ridic neumel v pisku a pruvodci nakladak nepujcil. Stalo je to kazdeho 3600€ bez letenky.
Projizdime kanonem jak na Marsu. Rozeklane cervene skaly, ostre spicky, vsude prach a kameni.
Konecne prvni poradne duny! Vyjizdime na nejvyssi hreben a koukame, jak Husain s Radkem odpousteji kola. A duny a duny. Pisek je uzasne tvrdy a hruby. Vozime se po hrebenech, skaceme pres vrcholky. Neodhadl jsem jednu hranu, byla prilis vysoka a tak jsem se z ni sesypal jak hruska.
Jak mame male nadrze, tak musime kazdych 120km tankovat. Husajn na nas ceka s autem a jak k nemu dojizdim, tak mi presne u nej dochazi benzin.
Taborime pod vysokymi dunami. Zkousim si Honzovu LC4R, je hodne vysoka a ma brutalni vykon. Na vrcholek dun vystreli jak nic. Akorat se zataci mnohem hure nez EXC. Ale jinak fakt dobra.
Vecer nam Husajn dela chleba. Nechapu jak to dela, ze tam nema pisek.
Husajn s policajtem si pousteji modlitby z telefonu. Zadne sklapovacky. Pres den se nemodli vubec.
Pivo pijeme tajne schovani za autem. Radek ma lednicku a tak ho mame bozsky vychlazene.
Po vecerni sise si pruvodci lehaji. Za chvili zalezame take. Jenze po vychodu mesice pruvodci vylezaji, rozdelavaji ohen a na trojnozce si vari veceri. A takhle kazdy vecer. Nebe plne hvezd od obzoru k obzoru.
Rano kosa, vstavame za svitani a hrejeme se na slunicku.
Jizda dunami uzasna. Radek se za jednou hranou zahrabal. Shani se po kurte, at ho Husain vytahne. Jenze ten uz zmizel za dalsi dunou a tak musime auto vykopat a vytlacit. Na Discovery je blby, ze zaverku uzamkne az pri vyssich otackach a prokluzu. Jenze to uz se hrabe dolu. Bylo by potreba mit zamceno hned a kola se pri vyjizdeni z pisku musi tocit uplne pomalinku. Zadne slapnuti na plyn.
Na motorkach si uzivame extazi v dunach. Pisek krasne drzi. Prejizdime obrovske planiny mezi dunami, vyjizdime si na hrebeny, moc si to uzivame.
Na konci dun se nestacim divit. Tam kde byla vysoka duna, kterou jsme se Sqwerem prejizdeli, tak je par mensich dun a staci mezi nimi vyklickovat. Duny se opravdu meni.
Obed u akacii. Husain montuje spojku, cely den se rozjizdi na starter a cele duny projel bez spojky!
Husain a ochranka po obede nespi, jen si zakouri. Za to my se valime ve vyhratem pisku a hnipeme.
Cesta hamadou je oskliva, nejdrive placate sutovisko a pak oblaka prachu. Husain jede po piste jak blazen. Zpocatku s nim zavodime, ale abychom nejeli v oblacich prachu, tak jedeme vedle pisty. Po te co s Honzou preskaceme v plne rychlosti nekolik koryt, tak zavody vzdavame a jdeme svedskou trojku. To znamena tri motorky spolecne vedle sebe po siroke piste, tak abychom na sebe vzajemne neprasili. Vydrzeli jsme to skoro 70km.
Mijime kemp tezaru, minule jsme tady sledovali sedat letadlo na plani, dnes uz tu stoji montovane stavby a vodojem.
U kamennych hribu je zaparkovany nakladak s trubkama a ridici odpocivaji ve stinu. Pramen s vlaznou lehce slanou vodou, Husain tvrdi, ze je vyborna a nabira si kanystr.
Asi 30km za krizovatkou s L2 potkavame obrovske tahace s podvalniky, vezou pruzkumnou vrtnou soupravu polskych geologu a velke vrtne soupravy. Ridici si nas foti na telefony a Husajn vyzebrava brzdovou kapalinu do spojky.
Duny 70km pred Serdeles. Honza vyjel az na vrchol, tak jsme museli se Zbynkem taky. Naprosta extaze, na plne vytocenou trojku az na vrchol, prevyseni 186m, Discovery dole je jak mravenec. Dolu je to skoro horsi nez nahoru. Také sjizdime jednu fakt sjezdovku, která by nahoru ani po ctyrech nesla. Vozime se v dunach, jsou krasne pevne. Zapominame sundat bryle a misty uz je velky stin, jedeme po slepu.
Vecer jsme lini varit, tak si hrejme jidlo na motoru Diskovery. Je vlazne, kluci se osklibaji, ale vsechno snedli.
K ranu uz neni takova zima, je 12C. Ale kdyz se slo v noci na zachod, tak pisek pekelne studil do nohou. Mel jsem moskytieru uvazanou na predku Husainova auta. Takhle jsem tady posledne spaval kazdou noc. Okolo tabora jsou stopy fenka, pekne to obehal a prosmejdil. V jednom miste se krizi se stopami jesterky a pisek je tu tozhrabany. Ze by svacinka?
Do pouste uz nikdy fotak se clonama. Nezaviraji se a mam poskrabany objektiv.
Husain si dava po ranu sisu. Uzivame si pohodu a brousime si zuby na dalsi blizky vrcholek. Do Serdeles zbyva jen 70km po piste.
Vrcholek, prevyseni 140m. Aby se dala trefit hrana, tak si musi nekdo stoupnout na vrcholek. Jinak, jak je jasny pisek, tak se uplne ztraci orientace a neni videt hrana. Z vrcholku uzasny vyhled na okolni pisecne vrcholky a do Alziru na pohori Tassilie. Na vrcholku mam motorku zapichlou tak do kopce, ze z ni tece benzin, musim zavrit kohout, kdyz vyrazim dolu, tak nejde nastartovat, uchlastana, musim ji pustit dolu a roztocit motor. Pisek je tak tvrdy, ze se na trojku jeste klouze, chyta az na ctyrku.Pak davame vyjezd prudsim svahem, je to jak sjezdovka, jedu nahoru na ctyrku, pred vrcholem az na dvojku a dari se mi trefit vrchol.
Pista do Serdeles je porad rovne oblakama prachu. A konecne po trech dnech civilizace – Serdeles. Na motorkach jsme najezdili o 100km vice nez auta! Priste to nezapomenout do odhadu kolik benzinu.
V Serdeles neni benzin. Discovery spotreba 16l/100km. Ubytovavame se v osklivem kempu s cistymi zachody. Nemecky duchodci nastesti akorat odjizdeji, bohuzel ale vzapeti prijizdi japonske duchodkyne.
Ve vesnici davame kazdy pulku kurete a fazolovy salat. Husain nam rika ceny, za chvili chapeme proc, pri pocitani chteji po nas 53LD, spoctena cena je 40LD, tak se chvili dohadujeme.
Menime olej v EXC, vzadu za zdi kempu na smetisti mezi plechovkami. Nastesti mame jeste pivo a tak muzeme dodrzet predepsany technologicky postup. Zbynek si strhava kontrolni sroub převodovky (kdo si to v Rumunsku skripnul tesneni?). Zalepeno Loctite. Honza ma velkou pochvalu, ze na objevil a koupil predfiltr a punčošku rped vzduchovy filtr. Po trech dnech jizdy v prachu a pisku je filtr spinavy mene, nez za jeden den v Tunisu, kde jsme dalsi dva filtry nemeli. Zbynek a Radek jedou nakoupit zeleninu a vodu a tunaky. Husain jel sehnat benzin, za chvili je zpet, benzin neni, mozna pry za hodinu. Ridici od toyot, co privezli japonce, vyvari pod pristreskem makarony, jak jdu kolem hned me uprime a pratelsky zvou.
Parime nealkoholickym pivem.
Japonky vstavaly s meluzinovym rvanim a hned zacaly zvanit. Horsi nez germani.
Husain se rozjel do Ghatu pro benzin. Vecer mu tady slibovali, ze urcite bude. Mimochodem Ghat je stejne daleko, jako by jel pro benzin z Prahy do Velkeho Mezirici.
Nakupujeme s Radkem vodu a zeleninu, shanim misu na salat a nakonec kupuju velky hrnec. Na chodniku pred nas rozkladaji bubaci vyrobky ze slitiny stribra a cinu. Fenky, gazely, privesky, nahrdelniky, dyky. Jen sakala nemaji. Ovsem pri smlouvani ceny o me prohlasuji, ze jsem sakal. Samozrejme nas bohate natahli, ale aspon me hreje, ze to nebylo u zadnych prekupniku u stanku, ale fakt od kluku z rodin, ktere to v pousti vyrabeji.
Honza se Zbynkem zajeli do mesta na motorkach taky pro nejake cetky a privezli hezke kamenne zelvy. Neodolali jsme s Radkem a pro zelvy si dojeli take.

Akakus

Jak popsat krasu Akakusu? Obrovske piskovcove skalni mesto s temi nejuzasnejsimi skalnimi tvary. Asi 200km na delku v severojiznim smeru a 120km na sirku. Byly by to osklive cerne skaly v pousti, ale cele je pokryte okrovym piskem a to z nej dela uzasne a naprosto vyjimecne misto na svete.
Dnes se do Acacusu nesmi vjet odspoda z Ghatu, vstup je povolen pouze ze Serdeles a s policejnim doprovodem. Nigersti a alzirsti teroriste dobre vedi, ze se tu hemzi turisti a brousi si na ne zuby.
Postupne jsme navstivili Adat - skalni vez, ktera je symbolem Acacusu, prehistoricke malby pod skalnimi previsy - tanecniky, buvoly, vozy, valecniky, slony, zirafy a dalsi. Nocujeme kousek od obrazku vozu na neuveritelne romantickem miste na pisku mezi skalami. 900mnm, asi bude zima navic fouka vitr.
Pred odjezdem ze Serdeles jsme si dali kure a Honza se cely vecer dozaduje dalsi potravy. A to sliboval, ze tady ze sebe udela docenta. Husain nam vari caj, kouri sisu a na mape ukazuje zajimava mista.
Murzuq napric se mu nelibi, pisek je moc a moc mekky. Pojedeme tedy jen okrajem Murzuqu, jak budou moc auta.
Po vraceni sklenicky od caje se rika saha.
Murzuq uz jednou objel jihem, je to pekne, ale je nutny pickup, aby vezl benzin. Je potreba 200l pro auto.
Hezka trasa je WawEnNamus - Tazurbu. Nejsou tam miny. Jiznejsi trasa na Rebianah a pak AlKhofra je zaminovana. Z ElKhofra je pak krasny prejezd na sever pres GreatSand velke duny ale pevny pisek. Je tam vrak letadla "Lady be good". Ghadames - WawEnNamus - Tazurbu - GreatSand - Tobruk 15dni.
V noci foukal vitr, kdyby nefoukal, bylo by i docela teplo. Z predhuri Akakusu, z malych skal, jsme se presunuli pres wadi do hlavniho pohori. Minuli jsme Touaregy, kteri pasli ovce a osly. Akakus pokracuje uzasnymi sklanimi mesty a panoramaty vysokych hor se skalami jak hrady na obzoru. Temer celou dobu se jede po okrovem pisku a skalni mesto tim dostava uzasne romanticky nadech. U brany, hlavni dominanty Acacusu prejizdime hrany vysokych dun. Vyhoupl jsem se na hranu vysoke duny tesne vedle skalni brany a male jsem smichy nezvladl rizeni. Honza, ktery jel tesne prede mnou se za hranou valel v kotrmelcich. Honza tu na kameru hazi kotrmelce za hranou a jak se pozdeji ukazuje, tak prorazi chladic. Dojizdi nas italove, jeden jede na prastare LC4 s hranatymi pridavnymi nadrzemi. Ale moc se nekamaradi, asi ho zastrasil Honzuv vyfuk.
Zbynek na Sqwerovo sjezdovce za branou vyjizdi az na vrchol pisku a tam na sikme skale dava otacku a sjezd. Honza kdyz vidi, jak skace po hrbolech ve vysce, tak radeji toci tesne pod skalou.
Po obede za skalou Honza zjistuje, ze mu tece chladic, tak ho lepi tekutym plechem od Loctite. Jedeme kolem jedine vesnice, tedy ctyrech chysi, zije zde jedina rodina Tuaregu. Vsichni ostatni uz odesli do mest...
Honza po problemu s chladicem zkrotnul a uz se nesnazi dojet nejvyse.
Zhledneme jeste to nejkrasnejsi (alespon pro me) rytinu slona v behu.
Spime na vrcholku duny navate u skaly s nadhernym vyhledem. Cele okoli jsme museli poorat motorkami na Zbynkovu kameru - vyjezdy, skoky pres hrany.
Dobry caj = dzehid caj
Husain si pousti modlitby z telefonu a pak nam hraje arabskou diskoteku.
Zbynek ma ctyricate narozeniny, dostal cerne laclaky a zupan KTM. Aspon se ma do ceho zabalit do spacaku aby mu nebyla zima. Stale fouka vitr a je skoro zatazeno. Mesic je v novu.
V Acacusu jsme najeli skoro 300km.
Zase trapime Husajna, ze chceme do Murzuqu, brani se, ze mu to Hadi nerekl a ze by jinak vzal pickupa na na benzin. Tak nam alespon slibuje, ze pojedeme trochu zkraje do Murzuqu. Auta pry pojedou dole a motorky po vrcholkach. Tak to jsme zvedavi. Rano nas jeste ceka prejezd ergu Tiaret. Rano jsme podel nej jeli, duny byly prekrasne.
Mezi Acacusem a ergem je maly kousek hamady. Nevim uz kdo, asi Zbynek vymyslel nove hezke oznaceni - Negazujici hamadomrdal.
Erg Tiaret je maly a hezky, je to takova dlouha linka lemujici vychodni stranu Acacusu. Prejeli jsme jej napric po planince mezi dunami. Tedy auta jela po planince a my jsme radili v okolnich dunach. Pak prejezd dlouhatanske roviny, asi 50km do udoli mezi skaly. Minule jsme zde potkali nakladak s vodou, jak mu uprostred planiny menili pist. Minuli jsme vojensky tabor schovany za skalou, kluci omylem projeli primo stred tabora. Minule tu nebyl, asi ho vybudovali na ochranu turistu, vede tudy trasa, kudy vozi cestovky z acacusu do germy. Pak zustal Radek stat daleko za nami, vratili jsme se k nemu, prorazil pneumatiku, tak menil kolo. Aspon jsme si se Zbynkem dali pivo.

Murzuq

Na urovni Wadi Mathendus je otresna pista plna ostrych kamenu. Jedeme krokem. Matendus vynechavame, radeji jedeme do dun Murzuqu. Zbynek jel za Honzou v oblaku prachu, nahle koupil sutr jak kanystr, nohy ze stupacek a lital zprava doleva po ouzke ceste mezi polema sutru.
Duny Murzuq nejdou popsat.
Na Dakaru v jizni Americe pry meli katedralove duny, jake v Africe nepoznali. Nevim, nevidel jsem, ale vyssi duny nez v Murzuqu jsem nejen nikdy nevidel, ale ani si nedovedu predstavit. Jedete dva km po prudce se zvedajici piscite plani, ktera je zaramovana 50m dunou, tak to jsou ty mensi. Nebo stojite pod pisecnou sjezdovkou, ktera se pred vami zveda, az boli za krkem. Rozjizdime se do ni tak 500m pred, na pate jedeme vetsinou za pet ale nekdy i za sest. Vrcholek - spicka, kde se sbihaji postranni hrebinky, co ramuji sjezdovku, se v ostrem slunecnim svetle naprosto ztraci a je velmi obtizne odhadnout, kde se vlastne duna lame pres hranu. Prijet rychle znamena nebezpecny skok do neznama. Ubrat brzy znamena zahrabat se daleko pred vrcholkem. Spicku se dari trefit jen obcas.
Zbynek jede za nami posledni po dune, najednou vidi, ze Beba stoji a Honza mava. Na posledni chvili zastavil pred hranou sest metru dolu.
Honza mel byt prezdivan podle vyfuku, ze kterého si vyndal koncovku, Hrmici byk, ale rikame mu Hrmici hroch.
V satelitnim telefonu budu mit pomalu cisla na vsechny manzelky a milenky kamaradu.
Muj mily denicku dnes jsme nasrali Lowa po satelitu:
Zdar pico!
Jak se mas pico?
Tady je tak krasne pico.
Ty pico dneska byly duny!
Ty vole byly vysoky jak pica!
Nejdrive jsme s hlidali aby se pisek nedostal vsude, pak uz jsme jen hlidali aby se pisek nedostal do esusu a ted uz se v pisku valime a piskem si esus myjeme.
Radek se nam vytahuje, ze ma kocku vysokou 187cm. Nezbyva nam nez svorne prohlasit, ze by dobře dosahla z KTM LC4-R.
Vecer co vecer pod hvezdami u ohynku, za zady pisecne duny, se Beba uvelebil po veceri do sveho kresilka. Jeho verni nohsledi, po te co mu podali karton vychlazene plzne, se sedli do pisku k jeho noham a oddane mu viseli na ustech, kdyz vypravel historky ze svych vyprav.
Vzdy, kdyz se Beba nechal unest divokym prodem svych nevsednich zazitku a nahle ztratil nit, tehdy se mohl kazdy pretrhnout aby mu prave on podal vychlazene pivo. A pak jej dychtive vybizeli k dalsi historkam: Mistre prosime vypravejte jeste, dostanete dalsi pivo.
Na obzoru, za WadiMathedous, sviti ropny vrt, hori tam plamen z opadnich plynu a je videt do dalky.
Vitr v noci hazi Zbynkovi kresilko na hlavu a pak se jeste zvlada prekulit na Honzu. Celou noc fici vitr, vsichni spatne spime a jsme obcas ohazovani sprskami pisku.
K snidani mame libyjske croasanty, tesime se na ne, jsou s cokoladou, zname je z Tunisu, kde byly vytecne. No to je ale kysely hnus. Okamzite nam vyskocila paralela s nami pred revoluci. Rohliky z Michelske pekarny se taky daly jist, ale v Rakousku proste chutnaly jako rohliky. Kdezto u nas to byl mdly kus upeceneho testa.
Dunu co mela pres 200m jsme nedali. Proste byla moc vysoka a i kdyz jsme v najezdu jeli na sestku, tak dvojka tam padla asi 30m pod vrcholem. A pak uz jen rychla otacka nebo zahrabani.
Auta jedou kolem dun a my se vozime po dunach. Obcas zahrabani, obcas drzka pres hranu, ale uzasne.
Pak jedeme po obrovske pisecne plani, zprava lemovana dunama. Planina se zveda a zveda a zveda, az se preklopi do dunoveho pole. Okrovy pisek, v polednim slunci nejsou videt kontrasty. Pak pokracujeme asi 70km po houpave planine. V okru neni vubec videt, co je nahoru a co dolu, jen kdyz se klesani zmeni na stoupani tak zmizi vykon motoru. V poledne je hnusne vedro 33C. Ale kdyz se sjede do pisecnych udoli, tak najednou zavane studeny vitr. Koncime u wadi, kde Husain sbira drivi, pasou se tu velbloudi a tabori tu dvojice Tuaregu. Zdravim se s nimi, maji tu ohradu skozami a stan.
Pokracujeme po oblazkove plani, Husain se naprosto neuveritelne orinetuje a na plani, kde neni ani jediny zachytny bod pro oko, tak neomylne smeruje k 100km vzdalene Germe. Po plani to fici 100-120 a sotva mu stacime. Radek opet udelal gumu a to tak, ze na vyhozeni a 8km pred asfaltem do Germy.

GERMA

Jsou mista kam se proste rad vracim a kde se mi libi. Minule jsme v Germa stravili uzasne tri dny a ted jsme v tohle debilnim meste zkejsli taky.
V Germa hleda Husain hospodu, kde by nam dali kure. Chytame se az ve treti. Sezrali jsme kazdy pulku kurete, jen Honza jeste mlsne kouka po kebabu. Docent z nej nebude. Majitel - typicky libyjsky mafian, nam dela kafe - uzasna dobrota naslehana pena a cokolada na vrchu.
Je silny vitr, ktery zene z pouste oblaka pisku. Vytvari tak poklicku, skrz kterou sviti slunce a vzduch je rozpaleny na 35C. Asi prijde nejaka slamastyska, zacal klesat tlak.
Husain nam shani benzin. Pumpa v Germa fronta starych vraku. Honza ji celou predjel, vsichni ho vesele pustili a natankoval si posledni 3litry za crtvrt dinaru. Husain musel jet dalsich sestnact km, tam odstal frontu a protoze benzin zase dosel, tak jel sedesat km nez benzin sehnal. Prijel za ctyri hodiny. Trapne bylo, ze kdyz se vracel, tak v Germe staceli benzin.
Radek byl prezout pneu, za tri dinary mu prehodili nahradni plast. Uz ma tak jen jednu rezervu. Husain mu pomahal vyndat plaste z auta a tak videl nasi tajnou skrys na pivo. Jen se smal.
V kempu menime olej, cistime filtry. Kryci filtry jasou uzasne, hlavni filtr je po ctyrech dnech v pisku temer cisty. Spime i s motorkami v rakosovych chysich. Ja si svoji parkuju na koberecku vedle postele.
Pomalu ale jiste nam dochazi pivo.
V noci se prihnal uragan. Clouma rakosovymi chysemi a zasypava nas vrstvou prachu. Spacak mam uplne sedivy. Ochladilo se az rano a tak jsme vetsinu noci moc nespali. Vede Honza, ktery jak nemohl spat, tak ve dve rano zacal s celovkou studovat z manualu, jak na motorce seridit hodiny. A jak ji mel postavenou vedle postele, tak to hned zkousel.
Husain rano prohlasuje, ze nikam nejedeme. Ukazuje nam, jak jsou blizke duny zahalene v oblacich leticiho pisku. Jedeme akorat nakoupit a motorka se sotva da ve vetru udrzet na silnici. Prohledneme muzeum, popisy vsech exponatu jsou v arabstine, jen vyjimecne je neco anglicky nebo francouzsky. Dame si kebab a presunujem se do Uwbari. Z minula si tu pamatuju fakt hezky hotel ve stare italske pevnosti. Dokonce Lonely Planet jej uvadi jako nejhezci hotel v Libii. Ten je ovsem zavreny a tak bydlime v typickem arabskem hotelu v pokojich bez oken s dekami nacichlymi kourem, se svaby a bez raminek.
Honza to nevydrzi a zuje predni kolo, aby zjistil, ze moose je v pohode.
Vecer si davame kebab. Potvrzuje se, ze libyjska kuchyne je nejmene napadita a chutna z cele severni Afriky. Zpijime se nealkoholickym pivem a nechavame se otravovat od mistniho cerneho misugeho. Konecne zjistujeme k cemu mame policajta. Nervozne nas vyrazil hledat, co vyvadime ve meste a cerneho misugeho od nas vubec neodhani. Proste ho jen zajima, jestli nekde nedelame neco zakazaneho. Na pokoji si poustime Shrecka a chytame svaby. Lezou Zbynkovi do tasky. Vitr se utisil, tak snad rano z tohodle civilizacniho hnusu vypadneme. Uz se tesim, jak si lehnu na pisek. Germa a Uwbari je pro me proklete misto. Minule jsme tady taky skejsli v naprosto odpornem hotelu dva dny ve strasnych vedrech, ktere vyvrcholily pisecnou bouri.

Jezera

Rano kosa, 11C. Na asfaltu z Uwbari do Germy jsme hezky vymrzli.
Pisek na ceste k jezerum je jemnejsi, tak se dunach casto zahrabeme. Pred prvnim jezerem nad nami preleti vyhlidkove letadlo, kurva, komerce je uz i tady.
Jezero Gabrun
Vyjezd k vlajecce na nejvyssi dunu nad jezerem davame na kameru. Me se dari, Honza se hrabnul, tak az na druhy pokus. Objizdim po dunach jezero, pri sjezdu na druhe strane se mi kouslo predni kolo a vytocil jsem krasny kotoul. Jemny pisek mam uplne vsude.
Lednicka krasne vrni a chladi nam posledni davku plzenskeho. Do Ghadamese, kde mame v aute nechanou zachranou zasobu piva, zbyvaji jiz jen tri dny.
Kolem jezirek je spousta cernejch, maji tu vylozene stanky s cetkami, jak na Karlstejne. Gabrun je vesnice, kde se ztratila voda ze studny a v roce 1991 byla rozhodnutim vlady vystehovana do Noveho Gabrunu pobliz Germy. Dnes jiz jen rozvaliny, zbytky diesloveho generatoru a policejni stanice. Husain tu ma spoustu kamaradu, pruvodcu turistu. Turisty sem navazeji v terennich toyotach v houfech. Valime se pod pristreskem, ale je tu spousta kousajicich musek.
Po polednim odpocinku jedeme zpatky udolim. Teda auta jedou udolim, my se vezeme po hrebenech dun. Pisek je tu ale mekky a tak se hodne hrabeme. Hlavne jsou blbe sjezdy, ktere se musi jezdit hodne pod plynem a predni kolo se obcas propadne az po osu. Pri trose stesti se pak nejde pres riditka. Jednou jsem stesti nemel, riditka vzal kolenama a jeste jsem dopadl na kameru. Na nohou budu mit modriny. Kamere zacal zarakem fungovat displej, ale pro zmenu pomalu startuje a hlasi nejaky divny kod chyby. Asi budu muset v Germa vyhledat autorizovany Sony servis......
Peknym prejezdem pres dunovy hreben se dostavame do sousedniho udoli. Obdivuju Husaina, jak s autem hleda cestu dunami, tak aby se vzdy protahnul udolickem mezi dunami a nikdy se nedostal do slepeho udoli. Vysku dun tady odhaduji na 40-60m. Prevyseni z udoli na hreben je ale snad i 300m. Na konci hrebene, kde uz Husain stoji na hrane smerem do udoli, se Radek pri klicce mezi dunami zahrabava. Vystrkame ho s Honzou, jenze kdyz dojede pred posledni hranu, tak si nevsimne, ze je pred ni prolaklina a utopi auto do pisku. Zacneme ho kopat, je tak trochu vztekly. Hrabani auta a vymena pneumatik patri na pousti k beznym zalezitostem. Jen Radek to nejak spatne snasi. Vykopali jsme ho jednou, hned se zase zahrabal. Pry musi poradne slapnout na plyn, aby se protocila kola a zavrely se zaverky. Jenze v okamziku, kdy takhle protoci kola, tak se okamzite propadne. Z pisku se musi pomalicku, kola otacet po centimetrech. To s tema uzaverkama nechapu, bud je to blbost nebo Discovery nema v pisku co pohledvat, lakyrka na silnici......
Neuveritelny je Husain, ktery se od paty dun dokazal s autem vratit zpatky tam, kde se Radek zahrabal. Chvilku hrabeme a tlacime a zkousime plechy. Pak Husain najizdi na hranu duny a Radek se k nemu vytahne navijakem. Pak zase na couvacku zpet, aby me rozjezd na hranu. Jenze rozjezd kapanek prehnal a pres hranu si pekne skocil. No aspon, ze mame vsechno na kamere. Dojizdime k jezeru, ke kteremu jsme se minule podivali se Suleimanem. Jak bylo pekelne vedro, tak jsme dojeli jen k tomuto jezeru. Zase tady jsou prodejci tretek. Jak to tak sleduju, tak budu muset ze zacatku vymazat vetu, kde si pochvaluju, jak jsem v Serdeles nakoupil u mladiku z rodin, co to vyrabeji. Pekna blbost, vsechno to jsou normalni smelinari jak na Karlove moste.
Opet si s Husainem notujeme, ze nemame radi hotely ani kempy a tak se utaborime v dunach asi 10km pred Germa. Pisek je tu uz zase hrubsi, tak se v nem valime, varime si salat s tunakem a makarony. Pomoci kompresoru se snazim ozivit kameru, ale neuspesne. Volam Zdence, zkousi vygooglovat cislo chyby, ale nasla akorat nejakou konferenci a tam zminky, ze je spatny displej. V Cechach je snehova kalamita.
Spani v dunech je proste parada. Klidek, pohoda, tichoucko. Kdybych si hloupe nelehl vedle Zbynka, tak jsem se ani nemusel v noci stehovat. Chrapal, ze se pisek na dunach presypal.
Krasne i kdyz ponekud chladne rano. Pri zapalovani varice si trenuju haseni piskem a pak jej musime s Honzou vycistit.
Kolem jezer 250km, Discovery spotreba 19l.
V Germa kupujeme benzin 100l do pridavne nadrze Toyoty, 80l do hlavni nadrze, 150l pro motorky do kanystru. Tem ale netesni uzavery a tak ma Husain provonene auto. A protoze si u nej vezeme bednu s varenim, tak mame vonavy i caj a polevky. V Germa vubec nemaji stojan na naftu a v Uwbari nafta dosla a tak v tomto krasnem miste cekame na Radka, musi asi 80km pro naftu.
Davame si kebab v hospode u dvou Turku a kupujeme si karton nealko piva.
Kolem Husajnovych pribuznych, které jsme minule navštívili, vyrazime primo do pisku. Jedeme temer presne po trase jako se Suleimanem. Po piste kolem ropnych vrtu, je tady jeden novy a po asi 50km to ohybame mezi duny. Slunce je lehce pod mrakem, difuzni svetlo, kolem obrovske plane okroveho pisku mezi dunami, neni vubec videt kontrasty a tak, ze jedeme do kopce nebo z kopce pozname jen podle toho jak bezi motor.
Presto, ze jsem touto trasou uz jednou jel, jsem opet fascinovan neuveritelnymi rozmery kolem. Siroka pisecna udoli, ktera projizdime podel, jsou lemovana obrovskymi kopci a horami pisku. Vrcholky kopcu jsou duny. Rozmery? Obrovske! Udoli napric 3-5km, podel 15-20km, vyska kopcu od dna udoli pres 300m. Auta jedou pokorne po dne udoli a my se na motorkach houpame po hrebenech. Z vrcholku je videt do dalky - kolem od obzoru k obzoru jen pisek a pisek a dalsi a dalsi podobna udoli a dunove hrebeny. Pridame si tady jak mravenci. Husain ma v hlave GPS, neni jinak mozne aby trefil. Sleduji v GPS nasi minulou trasu a temer verne ji kopiruje. Jen obcas, kdyz je hradba dun mezi udolimi neprejetelna, tak vytoci nekolikakilometrovy oblouk do vedlejsiho udoli a pak se prehoupne do dalsiho udoli a naprosto neomylne navaze na puvodni trasu. Podle ceho se orientuje nechapu. Honza se Zbynkem v jednom miste spolehali, ze pojede podle trasy v GPS a tak se v jednech dunach ztratili a dojizdi nas az po nekolika km pres hreben.
Po planich uhani Husain tak, ze mu sotva stacime. Na jedne dunove hradbe na vrcholu zastavuje a vybiha na vrchol duny najit cestu. V dunach jsou tady za hranami zradne diry velikosti i hloubky patroveho autobusu. Husain nachazi cestu, klickuje mezi dunami a za chvili opet vybiha na hranu. Pak na hranu dava najezd a zustava na ni zaseknuty. Musime ho trochu podhrabat a zatlacit zpet. Rozjede se znova do stejneho mista, kde je hrana duny probagrovana a v pohode se prehoupne. Radek za nim jede jako vzdy na plny plyn a tak si opet skoci. A znova pres plan a znova pres dunovou hradbu do dalsiho udoli. A tak porad dale. Na motorkach se houpeme po dunach. V jendom miste se mi nedari. Nejdrive jednu dunu davam az napodruhe a hned na dalsi dune se zase zasekavam pred hranou. Jak povalim motorku, abych ji ve svahu otocil, tak se seka soupe v karburatoru a z prepadu tece proudem benzin. Nezbyva nez tak dlouho tukat klestema do karburatoru, az se soupe uvolni. Asi je uvnitr pisecek.
Vubec nechapu, jak jsme tady mohli minule projet s Dakarem a LC8. Sice jsme se plizili udolimi a o dunovych vrcholcich jsme si mohli nechat zdat, ale ta dna udoli byla zaplnena hned po ranu nehybnym varicim vzduchem.
Na spani zastavujeme v podvecer v krasnych dunach. Radime po okoli na motorkach jak silenci, porad se nemuzeme jezdeni v pisku nabazit. Vyjezdy na duny, sjezdy, trenovani sikmeho najezdu na dunu a smejknuti pres hranu, Zbynek dela ve sjezdu kotrmelec, ja jedu po hrane na vrcholku duny kazdym kolem po jinem svahu, Honza se vali, protoze nevyjel na hreben.
Radek nevydrzel sledovat motorky a rozhodl se taky si rozbit Diskosku. Napalil to sikmo na velikou dunu, jenze jak vytocil oblouk, tak si skocil pres bouli a neomylne trefil jedinou bouli s kerikem siroko daleko. Ranu bylo slyset az na dunu, na ktere jsme sedeli na motorkach. Nastesti se nic nestalo.
Husain nam pece chleba. Rozdela mouku, uplaca placku a tu zahrne do zhaveho pisku pod ohniste. Jak to dela, ze pak nechroupe piskem, to nechapeme.
Zbynek se zasnil: Dame si chlebicek, vytreme si s nim esus, harisu z konzervy a prdel.
Honza vari YumYum - bezna cinska polevka, fazole a a několik lzic harisy. Polevka byla vytecna!
Zbynek se po jidle rozvali na pisek a recnicky se otaze: No, a co nam chybi chlapci?
Beba okamzite smecuje zpet: PIVO!

Lorenz v Arabii

Co presne Vas sire Lorenzi na pousti laka?
Na pousti? Miluji ji, protoze je cista. Neni tam misto pro zadne lidske odpadky.
(zřejmě japonsti duchodci, germansti motorkari a arabove vubec).
Kluci uz maji roupy a vymysleji jak bychom si domluvili s Husainem bod na hamade a napalili to zitra dunami naprimo bez aut. No nastesti, po chvilkovem vylevu chytrosti, sami napad zavrhuji.
Zvedl se vitr a ochladilo se. Z vrcholku dun se sypou zaveje pisku. Husain nam pousti arabskou hudbu a kouri sisu. Mame posledni dve piva....
Zbynek si leha stranou od nas pod motorku, aby nas nerusil chrapanim. Ukladame se s Honzou do krytu auta pred vitr. Upozornuju Honzu, ze az bude v noci strilet po medvedovi, tak at nam neprostreli nadrze. Spalo se nam nadherne, jen v noci foukalo, rano jsme pokryti vrstvou pisku. Je zatazeno, porad fouka. V Cechach bych rekl, ze bude cely den prset. Ale tady? V pousti prece neprsi.
Varime si cinske polevky. Kdyz se do nich prida dostatek harisi, tak jsou vyborne a ani se nemusi ohrivat.
Dnesek bylo neuzasnejsi svezeni. Pisek akorat, slunce pod mrakem, nalada vyborna.
Jak Zbynek v noci chrapal u motorek, tak se mi vibracema povolil sroub v heftu a ten jsem pak za jizdy ztratil.
Do konce prvnich dun nam zbyvalo od spani 80km, auta jela po dne udoli a my se vezli po dunach v okoli. Vezli jsme se naprosto uzasne, pisek drzel, troufali jsme si na ty nejvyssi vyjezdy. Auta nam casto zcela zmizela, ale protoze jsme podle GPS videli, kudy asi priblizne pojedou, tak jsme si je vzdy nadjeli pres dunove hradby. Minuli jsme Timeocalin - velky napis vysazeny z kamenu. Byvalo tady americke letiste pro tezare ropy, nez je Kadafi vyhnal svinskym krokem. Pres oblazkovou hamadu jsme mazali 110km/h.
Uprostred hamady stal novy camp tezaru. Byli tady Polaci z Gofyziky Krakov. Nadsene volali: To jsou nasi a hned nam nabízeli pivo, bohužel nealkoholicke. Chvili jsme pokecali, maji turnusy sedm tydnu. Meli tu obrovske mnozstvi cidel pospojovanych draty, ktere rozmisti na velkem prostoru a pak nejakym strojem nebo snad vybuchem vibruji a cidla jim povedi, kde je kapsa s ropou a tu navrtaji. No, aspon tak jsem to pochopil. Taky tu meli krasne v rade vyrovnane bile Toyoty - Hiluxy, pickupy LandCruiser, autobusek LandCruiser a tak dalsi a dalsi modifikace LandCruiseru.
Pokracujeme po oblazkove hamade, ktera presla v sutrovite kanony. Pred dunami je zapomenta rozpadla prastara vrtna souprava. A konecne zase v dunach. Prejezd hamady byl 80km.
Duny a zase duny. Je neuveritelne, jak tri vazeni panove, majitele firem a otci od rodin, dokazou radit v pisku. Auta na nas musi cekat, protoze se vzdycky nekde zapomene u vysoke duny a zkousime si prejezdy. Nejlepsi kousek je sikmy najezd na vysokou dunu ze strmejsi strany, chvilku jet podle okraje a pak to loupnout pres hranu a hura dolu. Bez zastaveni, bez odslapnuti a ve stoje. Obcas se nepovede najezd, tam zahrabani, obcas se neopovede sjezd, tak kotrmelec pres riditka.
Zbynek si dnes dava kotrmelce tri. Jeden sleduju kousek od nej z hrany, kutali se kotrmelcem ze svahu dolu a ja se muzu usmat.
Husajn misty hleda prujezdy mezi dunami, klickuje s autem, Radek za nim. Radek uz radeji peclive drzi Husajnovu stopu a tak se ani jednou nezahrabava.
Poledne se valime ve stinu auta, Husajn dava sisu, vypravime si ze Zbynkem fory s Pepickem. Po hodince opet vyrazime. Zase se motame dunami ve vysce nad udolimi. Prejizdime do dalsiho udoli, tady jsou obrovske sterkove plane a male stolove hory. Husajn zastavuje, privola si nas k sobe a upozornuje ze dal pojedeme jinou cestou nez minule se Sulejmanem. Minule, jak bylo horko, tak jsme jeli jinym udolim, kde byly kere, pod ktere se dalo pres poledne schovat. Zazil jsem tady tenkrat nejvetsi peklo, kdyz bylo 60C ve stinu, voda v lahvi byla varici jak na koupani a srdce nam busila. Ted jsme tedy zamirili jinou trasou. Jak se ukazalo, tak tato trasa byla lepsi pro auta a o malicko mene zajimava pro motorky. Husajn mi vysvetloval, ze tudy jede schvalne s ohledem na Discovery, ktera ma v pisku fakt potize. Ze je tato trasa malicko mene zajimava pro motorky neznamena, ze jsme si to neuzili. Minule jsme s motorkama jeli presne podle auta a prekonavali jsme hranu za hranou. Ted jedou auta udolimi, jen obcas mezi prejizdeji hrebeny. My se vezeme po hrebenech a neuveritelne si to uzivame.
Tohle je nejlepsi usek, jaky jsme jeli. Obrovske duny, daleke obzory, vyjezdy, sjezdy, super pisek. Obcas se nekdo zahrabe ve vyjezdu a ostatni se mu kamaradsky posmivaji z vrcholku duny. A na dalsi dune se zase hrabe nekdo jiny a druzi dva se mu posmivaji.
Zbynek sel z vejsky, motorka sla z vejsky, pak chvili motorka jela po Zbynkovi, pak jel Zbynek po batohu a pak prisel Beba cely v bilem. Teda ja jsem sedel na motorce pod hrebenem a mohl jsem se utlouct smichy.
Jinde jsem zase nezvladnu sikmy prejezd a valim se za hranou. Zbynek s Honzou se mi smeji z protejsi duny. Tak se posbiram, zvednu motorku, pracne na ni v kopci nalezu. Pak si chci levou kopnout rychlost, tak se opru pravou, ta se propadne do pisku a uz se zase valim. Kluci smichy div z duny nespadnou i s motorkami.
Na samem konci dun, kde uz jsou jen pisecne plane a po mnoha kilometrech je jen mala hradbicka, tak Husajn zaklickuje mezi dunami a pak jednu rizne tak sikmo, ze se az vydesim, ze pujde na boudu. Radeji do toho mista najizdim a Radkovi na dalku ukazuju, ze nesmi po stope a musi jet, co stojim. Pochopil to spravne a napalil to v rychlosti presne stejnym mistem jako Husajn. Nastesti si diry vsimnul a dobrzdil tesne pred hranou. Uffff. Odcouval a objel kousek vedle po sikme dune.
Pak zase houpnu sikmo dunu, vratim se prez ni zpet a v miste, kde jsem pred tim vyjizdel, tak se vali na jedne hromade zbynek s honzou. Honza se samozrejme vymlouva, ze se Zbynek, co je pod nim, zahrabal a kvuli tomu se Honza musel zastavit.
Zastavim na vysoke hrane a koukam jak tesne pode mnou se hrabnul Honza. Hned se zacne vymlouvat, ze jsem pred vrcholkem prohrabnul, vyhodil mu pisek do oci a proto nevidel hranu....
Na konci dun nam Husajn ukazuje pramen. Studna je skoro plna pisku, voda zadna, jen po dne pobiha nestastna mys. Tak to by asi na zachranu zivota nebylo.
Husajn nam vypravi, ze tuto trasu jezdi sam za dva dny a dojizdi do Ghadamese za tmy. Ptame se co dela kdyz je problem. Vzdy nez vyrazi, tak zavola bratrovi nebo tatovi do Ghadamese. Jede vzdy po stejne trase pres Timeocalin a pramen. Kdyz do trech dnu nedorazi, tak ho vyrazeji zachranit. I ted nez vyrazil s nami, tak volal Sulejmanovi, ze vyrazime.
Taborime asi 20km za studnou u posledni hromady pisku. Dal uz bude jen hamada ElHamra pro negazujici hamamomrdaly. Cely vecer bezi po obloze cerne mraky.
Je uzasnou ukazkou sebekazne a odrikani, ze nam posledni plzen vysla akorat na posledni vecer v pousti.
Zbynek se podivuje, kde se mu vzal ve spacaku pisek. Honza zase navrhuje, ze priste si nebudeme brat spacaky, ale koupime si mistni velbloudi deky. Obcas spadne kapka deste.
No to bylo preci tehdy!
Kdy?
No jak tady pres poust projeli ti tri cesi na motorkach!
Kdy?
No jak prselo!
Jo tenkrat!!
Sotva jsem si zalezl do spacaku, tak zacalo nefalsovane prset. Vydrzeli jsme asi 3min a pak jsme v poklusu postavili stan. Nez stal, tak jsme meli mokre spacaky. Husajn se nejdrive jen smal a pak se zbabele presunul do auta, kde stravil vetsinu noci. Kluci si ve stanu delaji blbe vtipy, ze jsem buh deste a dest na pousti pritahuju. Stan voni slunecnicovym olejem, co do nej Honza vylil v Tunisu a taky benzinem, protoze jel u Husajna v aute vedle barelu.
Rano kosa kosa, studeny vitr, ale jasno. Zbynek se obetoval na oltar umeni a filmuje vychod slunce. A taky si leci modriny, protoze jsem do nej v noci vztekle kopal, jak chrapal.
Jmeno policajta: Zuhej
Rano kosa jako svina, pouhych 5C a nad pousti se prevaluje mlha. Vrcholky blizkych dun maji cepicky z mraku, jak Alpy v zime. On snad zacne padat i snih. Oblekam na sebe vsechno obleceni co mam a ve dvojech kalhotech a trech mikinach vyrazim na motorce. Jizda je rallye, Husain jede jak silenec. Radek na hamade prorazi pneu, uz nema zadnou rezervu. Husain to zene dal jak silenec, ale Radek uz jede opatrne, nema dalsi rezervu a tak Husajn musi obcas cekat.
Do Ghadamese dojizdime v 18hod. V druhem aute mame schovane Kozliky, po prijezdu jen sykly a tim nam uz opravdu definitivne doslo pivu. Awbari - Ghadames 700km, prumer Discovery 19l, EXC 8l.
U pumpy tankuji cisternu za traktorem - pouhych 1200l nafty.
Davame sprchu a spolecnou veceri s Husainem v nobl restauraci vedle stareho mesta. Honza jde jeste pohulit s Husajnem.
V tasce jsem nasel svaba. A to nebyla v Germa v hotelu. Zrejme je svabu plne Radkovo auto....
Prohlidka stareho mesta, moc hezke, dosli jsme i k prameni. Pak velbloudi stejk, nakup dek a harisi a piva na cestu.
Husajn nechava auto v Ghadamesi, podle vseho nema pojisteni a ani technickou. Vezeme ho do Derz, kde si bere auto kamarada. U odbocky k jezeru nechavame vlek a jedeme pres hamadu k jezeru. V dalce jsou videt duny na Tuniske hranici. Myslel jsem, ze me Radkovo auto s pocitacema uz nemuze prekvapit. Po rozjeti zacne pipat, ze uz jede moc rychle a ma se spustit dolu. Na to ma ale krabicku za pouhych 40litru, ktera to osuli a tak po chvili prestane. Jenze me naprosto dostalo, kdyz zapipalo, ze ma chybu tlumeni. Radek za jizdy vypnul motor, znova nastartoval a pronesl neco o restartu Windows.
Podel silnice stavi vodovod, ktery ma vodu z pramenu Ghadamese privest do Zuera. Tak to bude Ghadames za par let mrtva. Obcas u silnice stoji auta a lidi neco sbiraji v pousti. Jak se pak dozvidame od Husaina, tak sladke brambory.
Silnice je sice v dobrem stavu, ale uzka tak na dva osobaky. Bohuzel po tam i zpatky pendluji kamiony, co vozi trubky na stavbu vodovodu. Jedna trubka ma prumer dva metry a delku asi pet. Kamiony pri vyhybani sjizdeji az na krajnici a protoze ani nahodou neuberou, tak vyhazuji velke kameny. Radek jeden koupil tesne nad sklo a ma prosekly plech na strese.
Spani v Nalutu. Hadi do telefonu kecal neco o tom, ze hotel ma zahradu a muzeme klidne spat na zahrade. Hotel mozna zahradu mel, ale ted je to cele skladka suti, protoze jej rekonstruuji. Ale maji jeden domecek se ctyrmi pokoji a vypada to docela ciste. Byla takova zima, ze svaby byli zalezli. Cucime na telku, nejvice me zaujal hudebni porad, kde tancuje v pousti skupinka buziku v bilem s hulkami. Evidentne studovali tanecni pohyb na akademii.
Rano ranicko vsechny nemilosrdne budim v 8hod. Ty jsou ale po ranu kyseli. Bez snidane drandime na Leptis Magna.

Leptis

Jsem rad, ze jsem Leptis videl, ale znova uz ne.
Po ceste se ucim rozeznavat vsechny jeraby, co se kdy na svete vyrabely. V Libyi je stavebni boom a obchod s ojetymi jeraby z Evropy je zrejme lukrativni. Radek skoro na kazdem rohu nadsene vykrikuje.
V suvenyrech v Leptis si kupujeme Kaddafiho The Green Book a tricko s jeho portretem.
Vecer projizdime Tripoli, vidime par serednych bouracek. Libyjci totiz jezdi jako naprosti kreteni. Kde jsou dva pruhy, jedou ve trech a ctvrtym dalsi predjizdi, obvykle zprava. Potkavame nakladak s cihlama, jak je prevraceny uprostřed rucne ulice ve meste. Spime v Sebrate. V hotelu uzasna scena. Dostavame klice od pokuju, jenze na nich jsou hinduisticke cislice. Nevim prosc, ale arabsky svet pry prechazi od arabských cislic k hinduistickym. Bloudine hotelem, az si jdeme pro recepcniho. Ten ovsem bloudi take a tak se hotelem motame jak dlouhy had. Pokoje jsou docela ciste a tece i tepla voda.
Vecerime v turecke jidelne, konecne mame neco jineho nez kure. Siskebab je vyborny a na rozdil od jinych libyjskych jidel ma i chut. Poslednich par km v Libyi, natankovat plne nadrze za nejnizsi cenu na svete a sup na caru. Vracime libyjske poznavaci znacky, objimame Husajna a diplomatickym pruhem opustime Libyi. Na tuniske strane obvykle problemy s poctem auticek na cloveka a kdo kde jede.

Tunis

V Medenine vim o baru, kde maji pivo. Tluste zavesy, pevne dvere, uvnitr tma, jen nad barem dve svetylka. Alah sem nevidi a tak je tu konzumace alkoholu tolerovana. Obsluhuje tu mlada holka, teda aspon se mi tak v priseri jevi a muze na me oci nechat. Teda se mi tak zda a Zbynek to potvrzuje. Kartony s pivem mi bali do velkych papirovych pytlu.
Za mestem cekame na kluky. Radek, jak je jeho obvyklym zvykem, odhazuje odpadky vsude kolem. Tentokrat pres auto hodil do prikopu pikslu od CocaColy (arabsky narodni napoj), jenze fouknul vitr a piksla dopadla na haubnu jeho milovane Discovery.
Za Medenine neomylne vybiram cestu do KsarGhilane po sotoline. Celou dobu jsem vykladal, ze musime po asfaltu. Kvuli vleku a kvuli Radkovi, ktery uz nema zadnou rezervu. No tak neomylne ficime po sotoline, nastesti to neni pista na hamade, ale zase tu jsou misty pisecne zaveje. Vlek to odnasi rozmlacenymi pozicnimi svetly.
Po ceste jsem konecne pochopil, proc vetsinou rano v KsarGhilane nejde GSM. Mijime vysilac a ten ma kolem sebe baterii solarnich kolektoru. Je to jasny, rano neni slunce, tak se nevysila.
V KsarGhilane si s Honzou pripadame jak doma na chalupe. Udelane jeste vyjizdku na pevnost. Zbynek si skousi svoji Diskoteku v pisku, tak ho pak Radek vytahne navijakem. V kempu po me dva bubaci chteji platit 15din, zcela s klidem jim odpovidam, ze 10din. Rozesmeji se, ze pry uz jsem tady byl a je to za deset.
Vecirek v jezirku se fakt vydaril. Padly dva kartony piva, Zbynek se pokousel po deseti minutach utect a pak spokojene slopal az do konce. Z vody vylezame az po trech hodinach. Mezi tim jezirko navstivili hezke francouzky, osklivi francouzi a jeste hnusnejsi cesi. Zrejme fotbalova jedenactka na vylete.
Po vynoreni shanim v kempu dalsi karton piva. Vsichni germani i italove na BMW si kupuji jedno dve piva. Muj pozadavek na cely karton ztichnul cely bar, asi jako kdyz ve Shreckovi zasepta kral do ucha Agly sister, ze potrebuje vyresit problem s ogrem. Jenze cena je 2.5 za tretinku a na nedari se mi ji usmlouvat. No co se da delat.
Karton prinasim do kavarny u jezirka, kde sedi kluci. Majitel okamzite protestuje. Hazu karton pod stul, prohlasuju, ze tam Allah nevidi. Majitel se smeje, objednavame kafe a sisu a prinasi nam i kelimky na pivo.
Zaver vecirku si prilis nepamatuju, vzbudil jsem se rano v berberskem stanu a kupodivu ve vlastnim spacaku.
Rano se trochu potacime, ale vyrazime. Konecne si projizdim celou asfaltovou cestu, co vede do KsarGhilane. Kdyz jsem pred peti lety jel po ropovodu, tak tu asfalt jeste nebyl. Koukam, ze dunove pole nad KsarGhilane konci na urovni BirSoltane. To je prima, kdyby fakt zavreli oblast KsarGhilane - Jebil, tak mame kde jezdit. U krizovatky se silnici Douz - Matmata vynechava motor u Radkovi Diskoteky. Nejprve se to pro projevuje nesmyslnymi hlaskami pocitace, ze je chyba na podvozku. Radek se snazi za jizdy opakovane restartovat pocitac vypnutim a zapnutim motoru. Nepomaha to, ve vesnici pred Matmata zustava definitivne stat. Zbynek ho bere na lano a vlece do Matmata. Tam v servise zvedame auto velkym heverem. Radek meni filtr paliva. To by melo pomoc, ale nepomohlo. Z odvzdusnovaciho ventilu vubec nejde nafta, asi se podelalo ceradlo nebo je ucpane sani cerpadla. Nafta proste netece. Casu neni nazbyt, nezbyva nez sehnat odtah. O hodinu podeji nez slibil dorazi dedula s prastarym Iveco. Pri natahovani Diskoteky si Iveco seda na prdel, predni kola pul metru nad zemi. Kdyz se Diskoteka usadi a vyndame kanystry s naftou z kufru, tak se Iveco dotkne predkem zeme. Deda s Radkem vyrazi. Zatacky z Matmaty jede odtahovka po zadnich kolech, predni se jen obcas dotknou zeme, aby zatocily. Kdyz se snazi brzdit, tak se od prednich pneu kouri, jak nemaji dostatek adheze, bloknou se a klouzou. Jedou tak 20-30km/h. Takhle neni sance trajekt stihnout. Radek je uplne hotovy. Vyrazime napred, abychom aspon listky zajistili. Po ceste maji asi policejni akci. Porad nas staveji a kontroluji pasy. Taky uklizeji prikopy, asi pojede delegace. Jedna z hlidek pristihuje Honzu s pivem. Dostaneme kazani kupodivu anglicky, ze ridic nesmi pit a pivo by nemelo byt videt. Tunisani jsou opravdu tolerantni narod.
V pristavu hledame nasi oblibenou jidelnu, ktera se vyznacuje obrovskym hrncem na varici na ulici ve kterem je fazolova polevka. Do misi nejdrive namichaji harisu, tunaka a jakesi podivne koreni. Polevka ma vybusnou silu. V pekarstvi mi bagety prodavaji dve mlade holky a tak se na me culi, ze si budu muset dat studenou sprchu. Odstavame frontu na listky, bereme i pro Radka a schovavam mu je na okapovou trubku u brany. Z trajektu celou dobu sledujeme, ze je brana otevrena, Radek to ma uz jen 30km. Pak uz jen dva km, vidi lod. Kdyz mi vola, tak pobizi starika schnell schnell. Na branu uz nevidime, jsme tesne pred nalodenim. Radek nemuze najit branu. Vola mi zrovna v okamziku, kdy nam policajti sacuji auto na emigranty tesne pred nalodenim. Nasel branu i listky, jenze brana je zavrena. Z lodi sledujeme, jak stoji pred zavrenou branou, celnici uz sli domu, nestihl o dvacet minut. Kurva, kdyby aspon lod odjela na cas, tak ji nevidi. Takhle stoji pred branou a my mu mavame z paluby. Lod odjizdi o tri hodiny pozdeji, ale uz jej proste nevzali.
Na palube standardni vecirek, poustime si Shrecka.
Kvituju Zbynkuv napad koupit na trajekt dzin s tonikem. Po pivu Celtia mam uz v zaludku zabinec a Amstel z freeshopu neni o moc lepsi. Radek spal v noci v aute, chcipla baterka a auto uz neslo vubec zamknout. V noci jej vzbudil hluk z pod auta, vyletel ven, cmoud se mu snazil ukrast rezervu. I kdyz jak prohlasil Zbynek, byl to urcite kouzelny deda z odtahovky a prisel mu opravit cerpadlo. Konecne ve 12hod prichazi SMS, ze Radek je na palube, natahli ho tam fajn nemci a kamaradi se s nejakym ukrajincem na motorce. Uff.

Fotogalerie
Kratičké video
Libye Teaser
rozhovor na Rádiu Česko

rozhovor na Rádiu Beat první část

rozhovor na Rádiu Beat druhá část

rozhovor na Rádiu Beat třetí část

rozhovor na Rádiu Beat třetí část

Rozhovor na Rádiu Česko

Priste s sebou: vlastni plechove kanystry, misu na salat, rohoz na valeni
Ghadames – Serdeles moto 712km, auto 650km
Acacus – Germa moto 701km, auto 690km
Awbari - Ghadames 700km
spotreba prumer Discovery 19l, EXC 7-8l